Provozní metoda
(I) Anestezie
Pro horní končetiny se používá blokáda brachiálního plexu, pro dolní končetiny epidurální blokáda nebo subarachnoidální blokáda a dle potřeby lze použít i celkovou nebo lokální anestezii.
(II) Pozice
Horní končetiny: v poloze vleže na zádech, ohnuté v lokti, předloktí před hrudníkem.
Dolní končetiny: v poloze vleže na zádech, flexe kyčle, abdukce, flexe kolene a hlezenní kloub v dorzální extenzi 90 stupňů.
(III)Postup operací
Specifická sekvence operací externího fixátoru je střídání opětovného nasazení, navlékání a fixace.
[Postup]
To znamená, že zlomenina se nejprve iniciálně repozičně upraví (korekce rotačních a překrývajících se deformit), poté se propíchne kolíky distálně od linie zlomeniny a zpočátku se fixuje, poté se dále repozičně upraví a propíchne kolíky proximálně od linie zlomeniny a nakonec se repozičně upraví k uspokojení zlomeniny a poté se fixuje v celém rozsahu. V některých zvláštních případech lze zlomeninu fixovat také přímým zafixováním kolíky a pokud to situace dovolí, lze zlomeninu repozičně upravit, upravit a znovu fixovat.
[Repozice zlomeniny]
Repozice zlomeniny je klíčovou součástí léčby zlomenin. Zda je zlomenina uspokojivě repozována, má přímý vliv na kvalitu hojení zlomeniny. Zlomenina může být uzavřená nebo ošetřena pod dohledem lékaře v závislosti na konkrétní situaci. Lze ji také upravit podle rentgenového snímku po vyznačení povrchu těla. Konkrétní metody jsou následující.
1. Pod přímým zrakem: U otevřených zlomenin s odhalenými konci lze zlomeninu po důkladném debridementu vpravit pod přímým zrakem. Pokud se u uzavřené zlomeniny manipulace nezdaří, lze ji po malém řezu 3~5 cm reponovat, propíchnout a fixovat pod přímým zrakem.
2. Metoda uzavřené repozice: nejprve se zlomenina zhruba narovná a poté se postupuje podle postupu, lze použít ocelový kolík v blízkosti linie zlomeniny a aplikovat metodu zvedání a utahování, aby se zlomenina dále narovnala, dokud není dosaženo požadovaného stavu a následné fixace. Po přibližné repozici a fixaci je také možné provést vhodné úpravy pro malé posunutí nebo úhlování podle rentgenového snímku na základě povrchu těla nebo kostních znaků. Požadavky na repozici zlomeniny jsou v zásadě anatomické, ale u závažných tříštivých zlomenin je často obtížné obnovit původní anatomický tvar. V tomto případě by měl být zajištěn lepší kontakt zlomeniny s blokem zlomeniny a udržována dobrá silová linie.
[Připnutí]
Pinování je hlavní operační technikou externí fixace kosti a dobrá nebo špatná technika pinování nejen ovlivňuje stabilitu fixace zlomeniny, ale také souvisí s vysokým nebo nízkým výskytem komorbidit. Proto je třeba při zavádění jehly striktně dodržovat následující operační techniky.
1. Vyhněte se vedlejším škodám: Plně pochopte anatomii místa piercingu a vyhněte se poranění hlavních cév a nervů.
2. Dodržujte přísně aseptickou operační techniku, jehla by měla být 2~3 cm mimo oblast infikované léze.
3. Přísně neinvazivní techniky: při použití poloviční jehly a plné jehly o silném průměru se na vstupu a výstupu ocelové jehly ostrým nožem provede řez kůže o délce 0,5~1 cm; při použití poloviční jehly se pomocí hemostatických kleští oddělí sval, zavede kanyla a vyvrtají se otvory. Při vrtání nebo přímém navlékání jehly se nepoužívá vysokorychlostní vrtání. Po navléknutí jehly je třeba zkontrolovat, zda v kůži v místě jehly není napětí, a pokud napětí existuje, je třeba kůži naříznout a zašít.
4. Správně zvolte umístění a úhel jehly: jehla by neměla procházet svalem co nejméně, nebo by měla být jehla zaváděna do svalové mezery: pokud je jehla zaváděna v jedné rovině, vzdálenost mezi jehlami v segmentu zlomeniny by neměla být menší než 6 cm; pokud je jehla zaváděna ve více rovinách, vzdálenost mezi jehlami v segmentu zlomeniny by měla být co největší. Vzdálenost mezi jehlami a linií zlomeniny nebo kloubní plochou by neměla být menší než 2 cm. Úhel křížení jehl při vícerovinném vpichu by měl být 25°~80° pro plné jehly a 60°~80° pro poloviční a plné jehly.
5. Správně vyberte typ a průměr ocelové jehly.
6. Otvor pro jehlu ploše obalte alkoholovou gázou a sterilní gázou.
Poloha distální humerální penetrační jehly ve vztahu k cévnímu nervovému svazku horní části paže (Sektor zobrazený na obrázku představuje bezpečnou zónu pro zavedení jehly.)
[Montáž a upevnění]
Ve většině případů se repozice zlomeniny, pinizace a fixace provádějí střídavě a fixace se dokončí dle potřeby po propíchnutí předem určených ocelových čepů. Stabilní zlomeniny se fixují kompresí (síla komprese by však neměla být příliš velká, jinak dojde k úhlové deformaci), tříštivé zlomeniny se fixují v neutrální poloze a kostní defekty se fixují v distrakční poloze.
Při výběru celkové fixace je třeba dbát na následující aspekty: 1.
1. Otestujte stabilitu fixace: metoda spočívá v manévrování kloubu, podélném tažení nebo bočním zatlačení konce zlomeniny; stabilní fixovaný konec zlomeniny by neměl vykazovat žádnou nebo pouze malou elastickou aktivitu. Pokud je stabilita nedostatečná, lze přijmout vhodná opatření ke zvýšení celkové tuhosti.
2. Vzdálenost od externího fixátoru kosti ke kůži: 2~3 cm pro horní končetinu, 3~5 cm pro dolní končetinu, aby se zabránilo kompresi kůže a usnadnilo ošetření traumatu. Pokud je otok závažný nebo trauma rozsáhlé, může být vzdálenost v rané fázi větší a po ústupu otoku a zhojení traumatu lze vzdálenost zmenšit.
3. Pokud je doprovázeno vážným poraněním měkkých tkání, lze přidat některé části, aby se poraněná končetina zavěsila nebo držela nad hlavou, aby se usnadnil otok končetiny a zabránilo se dekubitu.
4. Zevní fixátor kosti kostního kádru by neměl ovlivňovat funkční cvičení kloubů, dolní končetina by měla být snadno ovladatelná při chůzi pod zátěží a horní končetina by měla být snadno ovladatelná pro každodenní činnosti a péči o sebe.
5. Konec ocelové jehly může být vystaven ocelové sponě pro upevnění jehly asi 1 cm a příliš dlouhý konec jehly by měl být odříznut. Konec jehly je zakryt plastovým uzávěrem nebo páskou, aby nedošlo k propíchnutí nebo pořezání kůže.
[Kroky, které je třeba podniknout ve zvláštních případech]
U pacientů s mnohočetnými poraněními, v důsledku vážných zranění nebo život ohrožujících zranění během resuscitace, stejně jako v nouzových situacích, jako je první pomoc v terénu nebo dávková zranění, lze jehlu nejprve navléknout a zajistit a poté ji v příslušném okamžiku znovu korigovat, seřídit a zajistit.
[Časté komplikace]
1. Infekce drobnou dírou; a
2. nekróza z komprese kůže a
3. Neurovaskulární poranění
4. Zpožděné hojení nebo nehojení zlomeniny.
5. Zlomené kolíky
6. Zlomenina pinového traktu
7. Dysfunkce kloubů
(IV) Pooperační léčba
Správná pooperační léčba přímo ovlivňuje její účinnost, jinak se mohou objevit komplikace, jako je infekce v důsledku pinálního ztuhnutí a nesrůstání zlomeniny. Proto je třeba věnovat náležitou pozornost.
[Obecná léčba]
Po operaci je třeba poraněnou končetinu zvednout a sledovat krevní oběh a otok poraněné končetiny; pokud je kůže stlačena komponenty zevního kostního fixátoru v důsledku polohy nebo otoku končetiny, je třeba s tím včas zasáhnout. Uvolněné šrouby je třeba včas utáhnout.
[Prevence a léčba infekcí]
Pro samotnou zevní fixaci kosti nejsou antibiotika nutná k prevenci infekce v místě poranění. Zlomenina a samotná rána však musí být i tak léčeny vhodnými antibiotiky. U otevřených zlomenin, i když je rána důkladně očištěna, by se antibiotika měla aplikovat po dobu 3 až 7 dnů a u infikovaných zlomenin by se měla antibiotika podávat dle potřeby delší dobu.
[Péče o dírky]
Po externí fixaci kosti je zapotřebí více práce pro pravidelnou péči o otvory. Nesprávná péče o otvory povede k infekci.
1. Obvykle se obvaz mění jednou 3. den po operaci a obvaz je třeba měnit každý den, když z dírky vytéká tekutina.
2. Po cca 10 dnech je kůže v oblasti dírky vláknitě zabalená. Při udržování čisté a suché pokožky lze každé 1–2 dny do oblasti dírky vkápnout kapky 75% alkoholu nebo roztoku fluoridu jodového.
3. Pokud je v kůži v místě otvoru napětí, měla by být strana s napětím včas odříznuta, aby se napětí snížilo.
4. Při nastavování externího fixátoru kosti nebo při změně jeho konfigurace dbejte na aseptické podmínky a pravidelně dezinfikujte kůži kolem otvoru pro vpich a ocelové jehly.
5. Během péče o péčí o pindeirku se vyvarujte křížové infekce.
6. Jakmile dojde k infekci pórovitými ranami, je třeba včas provést správný chirurgický zákrok, poraněnou končetinu umístit do klidové polohy a aplikovat vhodné antimikrobiální látky.
[Funkční cvičení]
Včasné a správné funkční cvičení nejen přispívá k obnovení funkce kloubů, ale také k rekonstrukci hemodynamiky a stresové stimulaci pro podporu procesu hojení zlomenin. Obecně řečeno, svalové kontrakce a kloubní aktivity lze provádět na lůžku do 7 dnů po operaci. Horní končetiny mohou provádět stisknutí a držení rukou a autonomní pohyby zápěstních a loketních kloubů a rotační cvičení lze zahájit o týden později; dolní končetiny mohou částečně opustit lůžko s pomocí berlí po 1 týdnu nebo po zhojení rány a poté postupně začít chodit s plnou zátěží o 3 týdny později. Načasování a způsob funkčního cvičení se liší od člověka k člověku, zejména v závislosti na místních a systémových podmínkách. Pokud se během cvičení objeví rýha červená, oteklá, bolestivá nebo jiné zánětlivé projevy, je třeba aktivitu přerušit a postiženou končetinu uložit do klidového režimu na lůžku.
[Odstranění externího kostního fixátoru]
Ortéza pro externí fixaci by měla být odstraněna, jakmile zlomenina dosáhne klinických kritérií pro zhojení zlomeniny. Při odstraňování ortézy pro externí fixaci kosti by měla být přesně stanovena pevnost hojení zlomeniny a ortéza pro externí kost by neměla být odstraněna předčasně bez jistoty stanovení pevnosti hojení kosti a zjevných komplikací externí kostní fixace, zejména při léčbě stavů, jako jsou staré zlomeniny, tříštivé zlomeniny a nesrůstání kosti.
Čas zveřejnění: 29. srpna 2024
