Provozní metoda
(I) Anestezie
Pro horní končetiny se používá blokáda brachiálního plexu, pro dolní končetiny epidurální blok nebo subarachnoidální blok, případně lze použít i celkovou anestezii nebo lokální anestezii.
(II) Pozice
Horní končetiny: vleže na zádech, flexe v lokti, předloktí před hrudníkem.
Dolní končetiny: leh na zádech, flexe v kyčli, abdukce, flexe v koleni a hlezenní kloub v dorzální extenzi 90 stupňů.
(III)Posloupnost operací
Specifickým sledem činnosti zevního fixátoru je střídání resetování, navlékání a fixace.
[Postup]
To znamená, že zlomenina je nejprve nejprve přemístěna (korekce rotačních a překrývajících se deformací), poté propíchnuta čepy distálně od linie zlomeniny a zpočátku fixována, poté dále přemístěna a proražena čepy proximálně od linie zlomeniny a nakonec přemístěna ke spokojenosti zlomeninu a následně celou fixovat. V některých speciálních případech lze zlomeninu fixovat i přímým zašpendlením, a když to situace dovolí, lze zlomeninu reponovat, upravit a znovu fixovat.
[Snížení zlomenin]
Redukce zlomenin je klíčovou součástí léčby zlomenin. Zda je zlomenina uspokojivě redukována, má přímý vliv na kvalitu hojení zlomeniny. Zlomenina může být uzavřená nebo pod přímým viděním podle konkrétní situace. Lze ji upravit i podle rentgenového filmu po označení povrchu těla. Konkrétní metody jsou následující.
1. Pod přímým viděním: U otevřených zlomenin s odhalenými konci zlomeniny lze zlomeninu resetovat pod přímým viděním po důkladném debridementu. Pokud manipulace s uzavřenou zlomeninou selže, lze zlomeninu také redukovat, propíchnout a fixovat pod přímým viděním po malé incizi 3~5 cm.
2. Uzavřená metoda repozice: nejprve udělejte zlomeninu zhruba reset a poté postupujte podle pořadí, můžete použít ocelový čep v blízkosti linie zlomu a použít metodu zvedání a utahování, aby se zlomenina mohla dále resetovat, dokud nebude spokojena a pak opraveno. Je také možné provést příslušné úpravy pro malé posunutí nebo angulaci podle RTG po přibližné repozici a fixaci na základě povrchu těla nebo kostních znaků. Požadavky na redukci zlomeniny jsou v zásadě anatomické, ale vážná tříštivá zlomenina, často není snadné obnovit původní anatomický tvar, v této době by zlomenina měla být lepší v kontaktu mezi blokem zlomeniny a měla by být zachována dobrá siločára.
[Připnutí]
Pinning je hlavní operační technikou zevní fixace kosti a dobrá či špatná technika pinningu ovlivňuje nejen stabilitu fixace zlomeniny, ale souvisí i s vysokým či nízkým výskytem komorbidity. Při navlékání nitě do jehly by se proto měly přísně dodržovat následující provozní techniky.
1. Vyhněte se vedlejšímu poškození: Plně pochopte anatomii místa piercingu a vyhněte se poranění hlavních krevních cév a nervů.
2. Přísně aseptická operační technika, jehla by měla být 2~3 cm mimo oblast infikované léze.
3. Striktně neinvazivní techniky: při nošení poloviční jehly a plné jehly o silném průměru, vstup a výstup ocelové jehly ostrým nožem proveďte 0,5~1cm kožní řez; při nošení půljehly použijte hemostatické kleště k oddělení svalu a poté umístěte kanylu a poté vyvrtejte otvory. Při vrtání nebo přímém navlékání jehly nepoužívejte vysokorychlostní vrtání. Po navlečení jehly by se měly klouby posunout, aby se zkontrolovalo, zda je v kůži u jehly nějaké napětí, a pokud je napětí, je třeba kůži rozříznout a sešít.
4. Správně zvolte umístění a úhel jehly: jehla by neměla procházet svalem co nejméně, nebo by měla být jehla zavedena do svalové mezery: když je jehla zavedena v jedné rovině, vzdálenost mezi jehly v segmentu zlomeniny by neměly být menší než 6 cm; když je jehla zavedena ve více rovinách, měla by být vzdálenost mezi jehlami v segmentu zlomeniny co největší. Vzdálenost mezi čepy a linií zlomeniny nebo kloubním povrchem by neměla být menší než 2 cm. Úhel křížení čepů při multiplanárním jehlování by měl být 25°~80° pro plné jehly a 60°~80° pro poloviční jehly a plné jehly .
5. Správně zvolte typ a průměr ocelové jehly.
6. Zabalte otvor jehly naplocho alkoholovou gázou a sterilní gázou.
Poloha distální penetrační jehly humeru vzhledem k cévnímu nervovému svazku na horní části paže (Sektor zobrazený na obrázku je bezpečnostní zóna pro navlečení jehly.)
[Montáž a upevnění]
Ve většině případů se střídavě provádí repozice zlomeniny, přišpendlení a fixace a fixace je dokončena podle potřeby, když byly předem určené ocelové čepy proraženy. Stabilní zlomeniny se fixují kompresí (síla komprese by však neměla být příliš velká, jinak dojde k úhlové deformaci), tříštivé zlomeniny fixujeme v neutrální poloze a kostní defekty fixujeme v distrakční poloze.
Móda celkové fixace by měla věnovat pozornost následujícím otázkám: 1.
1. Test stability fixace: metoda spočívá v manévrování kloubu, podélném tažení nebo bočním tlačení konce zlomeniny; stabilní fixovaný konec zlomeniny by neměl mít žádnou aktivitu nebo by měl mít pouze malé množství elastické aktivity. Pokud je stabilita nedostatečná, lze provést vhodná opatření ke zvýšení celkové tuhosti.
2. Vzdálenost od vnějšího fixátoru kosti ke kůži: 2 ~ 3 cm pro horní končetinu, 3 ~ 5 cm pro dolní končetinu, aby se zabránilo stlačení kůže a usnadnilo ošetření traumatu, když je otok vážný nebo trauma je velké , vzdálenost může být ponechána větší v raném stádiu a vzdálenost může být snížena poté, co otok odezní a trauma je opraveno.
3. Když je doprovázeno vážným poraněním měkkých tkání, mohou být některé části přidány, aby byla poraněná končetina zavěšena nebo nad hlavou, aby se usnadnilo otoky končetiny a zabránilo se tlakovému poranění.
4. Kostní zevní fixátor kostního kádru by neměl ovlivňovat funkční cvičení kloubů, dolní končetina by měla být dobře chůzi při zátěži a horní končetina by měla být snadná pro každodenní činnosti a sebeobsluhu.
5. Konec ocelové jehly může být vystaven ocelové fixační sponě jehly asi 1 cm a příliš dlouhý konec jehly by měl být odříznut. Konec jehly s plastovým uzávěrem nebo páskou obalenou tak, aby nedošlo k propíchnutí kůže nebo pořezání kůže.
[Kroky, které je třeba podniknout ve zvláštních případech]
U pacientů s vícečetnými poraněními, v důsledku vážných poranění nebo život ohrožujících poranění při resuscitaci, jakož i v mimořádných situacích, jako je první pomoc v terénu nebo hromadná poranění, lze jehlu nejprve navléknout a zajistit a poté znovu opravit, upraveny a zajištěny ve vhodnou dobu.
[Běžné komplikace]
1. dírková infekce; a
2. Kompresní nekróza kůže; a
3. Neurovaskulární poranění
4. Opožděné hojení nebo nehojení zlomeniny.
5. Zlomené špendlíky
6. Zlomenina čepové dráhy
7. Dysfunkce kloubů
(IV) Pooperační léčba
Správná pooperační léčba přímo ovlivňuje účinnost léčby, jinak může dojít ke komplikacím, jako je dírková infekce a neshojení zlomeniny. Proto je třeba věnovat náležitou pozornost.
[Obecná léčba]
Po operaci je třeba poraněnou končetinu zvednout, sledovat krevní oběh a otok poraněné končetiny; při stlačování kůže součástmi kostního zevního fixátoru v důsledku postavení nebo otoku končetiny je třeba včas manipulovat. Uvolněné šrouby by měly být včas utaženy.
[Prevence a léčba infekcí]
Pro samotnou vnější fixaci kosti nejsou antibiotika nutná k prevenci dírkové infekce. Zlomeninu a samotnou ránu je však i tak nutné vhodně léčit antibiotiky. U otevřených zlomenin, i když je rána důkladně vyčištěna, by měla být aplikována antibiotika po dobu 3 až 7 dnů, u infikovaných zlomenin by měla být podávána antibiotika dle potřeby delší dobu.
[Péče o dírky]
Pravidelná péče o dírky vyžaduje více práce po zevní fixaci kosti. Nesprávná péče o dírky povede k infekci dírek.
1. Obvaz se obvykle mění jednou 3. den po operaci a obvaz je třeba měnit každý den, když z dírky vytéká.
2. Přibližně 10 dní je kůže dírky vláknitým obalem, přičemž pokožka zůstává čistá a suchá, každé 1~2 dny mohou být do dírky kapky 75% roztoku alkoholu nebo fluoridu jodu.
3. Pokud je v kůži v dírce napětí, měla by se napínací strana včas odříznout, aby se napětí snížilo.
4. Při nastavování kostního externího fixátoru nebo změně konfigurace dbejte na aseptický provoz a pravidelně dezinfikujte kůži kolem dírky a ocelové jehly.
5. Zabraňte křížové infekci během péče o dírky.
6. Jakmile se objeví dírková infekce, měla by být včas provedena správná chirurgická léčba a poraněná končetina by měla být zvednuta pro odpočinek a měla by být aplikována vhodná antimikrobiální činidla.
[Funkční cvičení]
Včasné a správné funkční cvičení přispívá nejen k obnově funkce kloubů, ale také k rekonstrukci hemodynamiky a stresové stimulaci k podpoře procesu hojení zlomenin. Obecně lze kontrakce svalů a kloubní aktivity provádět na lůžku do 7 dnů po operaci. Horní končetiny mohou provádět svírání a držení rukou a autonomní pohyby zápěstí a loketních kloubů, s rotačními cvičeními lze začít o 1 týden později; dolní končetiny mohou částečně opustit lůžko pomocí berlí po 1 týdnu nebo po zhojení rány a poté po 3 týdnech postupně začít chodit s plnou zátěží. Načasování a způsob funkčního cvičení se liší člověk od člověka, především v závislosti na místních a systémových podmínkách. Pokud se v průběhu cvičení objeví dírka červená, oteklá, bolestivá a jiné zánětlivé projevy by měly činnost zastavit, posuňte postiženou končetinu do klidu na lůžku.
[Odstranění externího kostního fixátoru]
Zevní fixační ortéza by měla být odstraněna, jakmile zlomenina dosáhne klinických kritérií pro hojení zlomeniny. Při sejmutí držáku zevní kostní fixace by měla být přesně stanovena síla hojení zlomeniny a zevní kostní fixace by neměla být předčasně odstraněna bez jistoty stanovení síly hojení kosti a zjevných komplikací zevní fixace kosti, zejména při léčbě stavů, jako je stará zlomenina, tříštivá zlomenina a nesjednocení kosti.
Čas odeslání: 29. srpna 2024
