Co je Acromioclavikulární dislokace kloubů?

Co je Acromioclavikulární dislokace kloubů?

Acromioclavikulární dislokace kloubů se týká typu traumatu ramene, ve kterém je poškozen akromioklavikulární vaz, což má za následek dislokaci klíční kosti. Jedná se o dislokaci akromioklavikulárního kloubu způsobeného vnější silou aplikovanou na konec akromionu, což způsobuje, že se lopatka pohybuje vpřed nebo dolů (nebo dozadu). Níže se dozvíme o typech a ošetření dislokace akromioklavikulárních kloubů.

U lidí, kteří jsou zapojeni do sportu a fyzické práce, jsou častější dislokace kloubů (nebo separace, nebo separace, zranění). Acromioclavikulární dislokace kloubů je oddělení klíční kosti od lopatky a společným rysem tohoto zranění je pád, ve kterém nejvyšší bod ramene zasáhne zemi nebo přímým dopadem nejvyššího bodu ramene. U fotbalových hráčů a cyklistů nebo motocyklistů se po pádu často vyskytují dislokace kloubů k kloubům.

Typy dislokace akromioklavikulárních kloubů

II ° (stupeň): Acromioclavikulární kloub je mírně přemístěn a akromioklavikulární vaz může být natažen nebo částečně roztrhán; Toto je nejběžnější typ acromioklavikulárního poranění kloubů.

II ° (stupeň): Částečná dislokace akromioklavikulárního kloubu, posunutí nemusí být při vyšetření patrné. Kompletní slza akromioklavikulárního vazů, žádná prasknutí rostrálního klavikulárního vazu

III ° (stupeň): Úplné separace akromioklavikulárního kloubu s úplným slzou akromioclavikulárního vazu, rostroklavikulárního vazu a akromioclavikulární tobolky. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný vaz na podporu nebo tažení, ramenní kloub se prohlubuje kvůli hmotnosti horní části paže, klíční kosti se proto jeví jako výrazná a převrácená a na rameni je vidět význam.

Závažnost dislokace acromioklavikulárních kloubů lze také klasifikovat do šesti typů, přičemž typy I-III jsou nejčastější a typy IV-VI jsou vzácné. Kvůli závažnému poškození vazeb, které podporují akromioklavikulární oblast, vyžadují všechna zranění typu III-VI chirurgickou léčbu.

Jak je léčena acromioclavikulární dislokace?

U pacientů s acromioklavikulárním dislokací kloubů je vybrána příslušná léčba podle stavu. U pacientů s mírným onemocněním je proveditelná konzervativní léčba. Konkrétně je dostatečné pro dislokaci a akromioklavikulární kloubů typu I, odpočinek a suspenze trojúhelníkovým ručníkem po dobu 1 až 2 týdnů; Pro dislokaci typu II lze pro imobilizaci použít zadní popruh. Konzervativní ošetření, jako je fixace a brzdění popruhů ramen a loket; Pacienti se závažnějším stavem, tj. Pacienti s poraněním typu III, protože jejich kloubní tobolka a akromioklavikulární vaz a rostrální klavikulární vaz byli prasknut, takže akromioclavikulární kloub je zcela nestabilní, aby zvážil chirurgickou léčbu.

Chirurgické ošetření lze rozdělit do čtyř kategorií: (1) vnitřní fixace akromioklavikulárního kloubu; (5) fixace rostrálního zámku s rekonstrukcí vaz; (3) resekce distální klíční kovorace; a (4) transpozice moci.