Protože Sculco et al. Nejprve bylo hlášeno, že celková artroplastika kyčle (THA) s posterolaterálním přístupem v roce 1996 bylo v roce 1996 hlášeno několik nových minimálně invazivních modifikací. V dnešní době byl minimálně invazivní koncept široce přenášen a postupně přijímán lékaři. Stále však neexistuje jasné rozhodnutí o tom, zda by měly být použity minimálně invazivní nebo konvenční postupy.
Mezi výhody minimálně invazivní chirurgie patří menší řezy, menší krvácení, menší bolest a rychlejší zotavení; Mezi nevýhody však patří omezené zorné pole, snadno se způsobuje lékařské neurovaskulární poranění, špatnou polohu protézy a zvýšené riziko rekonstrukční chirurgie.
V minimálně invazivní celkové artroplastice kyčle (MIS - THA) je pooperační ztráta svalové síly důležitým důvodem ovlivňujícím zotavení a chirurgický přístup je důležitým faktorem ovlivňujícím sílu svalů. Například anterolaterální a přímé přední přístupy mohou poškodit svalové skupiny únosců, což vede k houpacímu chůzi (Trendelenburg Limp).
Ve snaze najít minimálně invazivní přístupy, které minimalizují poškození svalů, Dr. Amanatullah et al. Z kliniky Mayo ve Spojených státech porovnával dva mis-tha přístupy, přímý přední přístup (DA) a přímý vynikající přístup (DS), na kadaverických vzorcích k určení poškození svalů a šlach. Výsledky této studie ukázaly, že přístup DS je méně škodlivý pro svaly a šlachy než DA přístup a může být preferovaným postupem pro mis-tha.
Experimentální design
Studie byla provedena na osmi čerstvě zmrazených mrtvolech s osmi páry 16 boků bez anamnézy chirurgie kyčle. Jeden kyčle byl náhodně vybrán, aby podstoupil MIS-THA prostřednictvím přístupu DA a druhý prostřednictvím přístupu DS v jednom mrtvole a všechny postupy byly provedeny zkušenými lékaři. Konečný stupeň poškození svalů a šlachy byl hodnocen ortopedickým chirurgem, který se do operace nezúčastnil.
Hodnocené anatomické struktury zahrnovaly: gluteus maximus, gluteus medius a jeho šlacha, gluteus minimus a jeho šlacha, obrovský tenzor fasciae latae, quadriceps femoris, horní lichoběžník, piatto, dolní trapezius, obturator internus a obturátor externus (obrázek 1). Svaly byly hodnoceny na svalové slzy a něhu viditelné pouhým okem.
Obr. 1 Anatomický diagram každého svalu
Výsledky
1. Poškození svalů: Nebyl statistický rozdíl v rozsahu poškození povrchu gluteus medius mezi přístupy DA a DS. Avšak pro svaly gluteus minimus bylo procento povrchového poranění způsobeného přístupem DA výrazně vyšší než procento způsobené přístupem DS a nebyl žádný významný rozdíl mezi dvěma přístupy ke svalu čtyřhlavého svalu. Nebyl statisticky významný rozdíl mezi těmito dvěma přístupy, pokud jde o poškození svalu kvadricepsu, a procento povrchového poškození obrovského svalu fasciae latae a rectus femoris bylo větší s přístupem DS než s přístupem DS.
2. Poranění šlachy: Žádný přístup nevedl k významným zraněním.
3. Transekce šlachy: Délka transekce šlachy gluteus minimus byla ve skupině DA významně vyšší než ve skupině DS a procento zranění bylo ve skupině DS významně vyšší. Mezi oběma skupinami pro Pyriformis a obturator Internus nebyl žádný významný rozdíl ve zranění transekce šlachy mezi oběma skupinami. Chirurgické schéma je znázorněno na obr. 2, obr. 3 ukazuje tradiční laterální přístup a obr. 4 ukazuje tradiční zadní přístup.
Obr. 2 1a. Kompletní transekce šlachy gluteus minimus během postupu DA v důsledku potřeby fixace femorální; 1b. Částečná transekce minimu Gluteus ukazující rozsah poškození jeho šlachy a svalového břicha. Gt. Větší trochanter; * Gluteus minimus.
Obr. 3 Schéma tradičního přímého bočního přístupu s acetabulem viditelným napravo s vhodnou trakcí
Obrázek 4 Expozice krátkého vnějšího rotátorového svalu v konvenčním přístupovém přístupu
Závěr a klinické důsledky
Mnoho předchozích studií neprokázalo žádné významné rozdíly v operativním trvání, kontrole bolesti, rychlosti transfúze, ztrátě krve, délce pobytu v nemocnici a chůzi při porovnání konvenční THA s mis-tha.a Klinická studie THA s konvenčním přístupem a minimálně invazivní THA od Repantis et al. nevykazovaly žádné významné rozdíly mezi těmito dvěma, s výjimkou významného snížení bolesti a žádné významné rozdíly v krvácení, toleranci chůze nebo pooperační rehabilitaci. Klinická studie Goosena et al.
RCT Goosen et al. vykazoval zvýšení průměrného skóre HHS po minimálně invazivním přístupu (což naznačuje lepší zotavení), ale delší operační čas a výrazně více perioperačních komplikací. V posledních letech došlo také k mnoha studiím zkoumajících poškození svalů a pooperační doba zotavení v důsledku minimálně invazivního chirurgického přístupu, ale tyto problémy dosud nebyly důkladně řešeny. Tato studie byla také provedena na základě těchto otázek.
V této studii bylo zjištěno, že přístup DS způsobil výrazně menší poškození svalové tkáně než přístup DA, o čemž svědčí výrazně menší poškození svalu gluteus minimus a jeho šlacha, svalu obrovského tenzoru fasciae latae a svalu rectus femoris. Tato zranění byla stanovena samotným přístupem DA a po operaci bylo obtížné je opravit. Vzhledem k tomu, že tato studie je kadaverickým vzorkem, jsou pro zkoumání klinického významnosti tohoto výsledku zapotřebí klinické studie.
Čas příspěvku: Nov-01-2023
